Plynová chromatografie je v průmyslu nepostradatelná
Plynová chromatografie má opravdu široký záběr využití, no nejdůležitější pozice zastává v různých průmyslových odvětvích. Ke klíčovým patří zejména průmysl petrochemický, chemický, ale také zdravotnický. Aplikovat ji lze při kontrolních procesech v technologickém provozu nebo při kontrole hotových produktů. Tato metoda je rovněž nezastupitelná při ochraně životného prostředí a ovzduší.
Chromatografie není žádná novinka
Ač by se mohl na první pohled zdát opak pravdou, chromatografie není žádný nový vědní obor. Její principy objevil už v roce 1903 ruský botanik, jenž byl zároveň univerzitním profesorem, Michail Semjonovič Cvět. Ten jako první rozdělil na sloupci sorbentu listová barviva, avšak protože pro jeho současníky byla takto metoda poněkud předčasná, byla přijata jen velmi vlažně. O čtyřicet let později se na ní začalo nahlížet s patřičnou důležitostí, protože výrazně posunula hranice identifikace látek. Právem je považovaná za jednu z nejvýznamnějších metod separačních postupů. Odděluje a analyzuje látky od jednoduchých plynů až po polymery.
Jak funguje chromatografie?
Plynová chromatografie je metoda, která se využívá k analýze látek, zejména organických sloučenin. Chromatografie je proces, který dokáže směsi rozdělit na jednotlivé látky, čímž je možné identifikovat a změřit jednotlivé složky. Využívá se k analýze těkavých, teplotně stálých směsí. Tato metoda představuje důležitý nástroj nejen v chemickém průmyslu, ale také v biologickém a zdravotnickém. Plynovou chromatografii totiž lze rozložit a pojmenovat i nebezpečné viry.
Přístroj určený výlučně pro odborníky
Plynový chromatograf není žádná hračka, kterou by mohl obsluhovat kdokoliv. Vyžaduje vysoce odborný přístup a zacházení. Samotný přístroj se skládá z několika součástí - zdroj nosného plynu, nástřiková hlava, chromatografická kolona, detektor, zesilovač a zapisovač. K dosažení validních výsledků je potřeba zajistit dokonale čistý nosní plyn. Jakákoliv nečistota totiž snižují citlivost a zhoršuje detekci. Detektory se používají různé, podle typu měřených složek.
K vyhodnocování výsledku měření se přistupuje různými metodami - kvantitativní, kvalitativní, triangulací nebo planimetrování.